Proč fotím svatby?

Proč fotím svatby?

Proč fotím svatby?

Mám tu nejlepší práci, kterou jsem si mohl kdy přát. Dělám totiž to, co mě baví, do práce se vždy těším a práce je zároveň i mým koníčkem. Být fotografem byl můj sen a jsem hrozně rád, že se mi splnil. Pokud bych měl vybrat jednu kategorii focení, která je mi nejbližší, je to právě focení svateb, a proto nebude na škodu o tom pár řádků napsat :).

K focení svateb jsem se dostal asi tak jako ke všem ostatním focením – byla to další věc, kterou jsem prostě musel fotit. Po pár odfocených svatbách jsem ale zjistil, že svatby jsou to, co mě na focení baví ze všeho nejvíc. Svatební focení v sobě totiž spojuje reportáž, která mi dává svobodu v tom, co a jak budu fotit, portrétní focení, spoustu veselých lidí, emoce kam se člověk podívá a k tomu všemu ještě dobré jídlo.

Každá svatba je v něčem jiná, dá se sice předvídat, co, jak a kdy bude probíhat a co bude následovat, vždycky je to ale v něčem trochu jiné. I to mě na tom asi baví. Není to vše podle stejného klíče a každý si tu svoji svatbu chce udělat po svém.

Svatby fotím reportážně, protože chci věrně zachytit atmosféru a emoce okamžiku, bez toho, aniž bych do chodu svatby musel zasahovat nebo říkat co se má nebo nemá dělat. Proto je nejlepší, když je svatba úplně přirozená a uvolněná a je o lidech, kteří si ji přišli užít a není vyskládaná podle nějaké univerzální šablony. I při portrétním focení se snažím o to, aby to nebylo tak, že novomanžele naaranžuju do nepřirozené pózy, ve které je budu fotit. Samozřejmě, že jim poradím, jak budou na fotce vypadat líp, ale výsledná póza by měla vycházet z nich samotných. Vždy jim radím, aby se víc než na focení soustředili na sebe. I proto, že ta hodinka při focení je v podstatě jediná chvíle z celého dne, kdy mohou být sami a nejsou středem pozornosti desítek lidí. To, že by se novomanželé měli víc než na focení soustředit na sebe by mělo platit po celý den. Z fotky je totiž okamžitě poznat, jestli vznikla jenom proto, aby byla vyfocená, nebo jestli vznikla spontánně.

Navíc před portrétním focením na svatbě už novomanželé ví co je čeká. Před samotnou svatbou se totiž setkáme na předsvatebním focení. Jednak proto, abychom se poznali, protože na svatbě už si nebudeme cizí, ale taky právě proto, aby si vyzkoušeli, jaké je to stát před objektivem a zjistili, že to není nic složitého, ale může to být i zábava.

Na svatbě trávím celý den, jsem na ní od příprav nevěsty až do večerní zábavy. Opouštím ji vždycky úplně vyčerpaný, ale plný dojmů a nedočkavý na další dny, až budu moct sednout a všechny ty krásné momenty nachystat k seskládání toho nejkrásnějšího příběhu dalších dvou lidí.